Bratranec aviatika Jana Kašpara, snil o létání, uskutečnil mnoho dálkových letů. Ale chtěl zejména vytvořit vlastní aeroplán. To se mu nakonec podařilo, jeho Rapid bylo nejlepší české letadlo před první světovou válkou.
Literatura:
Ludomír ČESENEK – Zdeněk BIČÍK, O dvou průkopnících českého letectví. Jan Kašpar a Evžen Čihák, Pardubice-Praha 1966.
Zdeněk ŠMOLDAS, Průkopníci českého letectví, Hradec Králové 1984.
Neúnavný experimentátor hledající tajemství podstaty elektřiny. Jako muž církve se ve věku osvícenství často setkával s nepochopením, přesto se svými výzkumy pokračoval po celý život. Průkopník české vědy.
Literatura:
Karel ČERNÝ, Václav Prokop Diviš, Žamberk 1972, 1987 (2. vydání).
Karel ČERNÝ, Dříve než Franklin, Praha 1948.
Joža MIKULA, Blesky z temnot. Životní příběh Prokopa Diviše, vynálezce bleskosvodu, Praha 1981.
Bohuslav PERNICA, Život P. Prokopa Diviše, českého vynálezce, Olomouc 1941.
Cyklistický a motoristický nadšenec, ještě na kostitřasu, předchůdci plášťového kola, projel půlku Evropy. Měl obchod se zbraněmi a později i s auty, v roce 1910 si v Pardubicích otevřel první soukromou autoškolu v mocnářství.
Literatura:
Jiří KOTYK, Sportsman Vincenc Chomrák (1871–1935), Zprávy Klubu přátel Pardubicka, 2020, roč. 55, č. 5–6, s. 184–191.
Miroslav KLIMPL, Fenomenální cyklista z Bohémie, psaly francouzské listy, Zprávy Klubu přátel Pardubicka, 2017, roč. 52, č. 5–6, s. 129–131.
Průkopník české aviatiky, konstruktér letadel, proslavil se zejména svými dálkovými lety. Jeho nejslavnější se uskutečnil 13. května 1911 na trase Pardubice-Velká Chuchle.
Literatura:
Břetislav DITRYCH, První a sám. Neobyčejný život a zbytečná smrt aviatika Jana Kašpara, Praha 2001.
Pavel SVITÁK, Ing. Jan Kašpar a začátky motorového létání v Čechách, Pardubice 2010.
Zdeněk ŠMOLDAS, Průkopníci českého letectví, Hradec Králové 1984.
Neúnavný popularizátor všeho nového. Založil první Lidovou hvězdárnu otevřenou pro širokou veřejnost (astronomie byla jeho vášní), vlastnil první motocykl v Pardubicích, přeložil pravidla tenisu, lyžoval, jezdil na kole. Zajímal se také o létání.
Literatura:
Jiří KOTYK – Petr KOMÁREK, Baron Artur Kraus (1854–1930), ke 160. výročí narození, Pardubice 2014.
Alois Jaroslav KUBEŠ, Artur Kraus (1854–1930), Zprávy Klubu přátel Pardubicka, 1980, roč. 15, čís. 11, s. 250–252.
Irena VENZAROVÁ, Pardubické hvězdárny barona Krause, Zprávy Klubu přátel Pardubicka, 1990, roč. 25, č. 9–10, s. 218–222.
Blízký spolupracovník císaře Karla IV., duchovní s vynikajícím právnickým vzděláním, první pražský arcibiskup. Staral se například o chod nově založené univerzity v Praze. Velká osobnost českých dějin 14. století.
Literatura:
Lenka BOBKOVÁ – Ryszard GŁADKIEWICZ – Petr VOREL (eds.), Arnošt z Pardubic (1297–1364). Osobnost, okruh, dědictví, Wrocław-Praha-Pardubice 2005.
Zdeňka HLEDÍKOVÁ, Arnošt z Pardubic. Arcibiskup, zakladatel, rádce, Praha 2008.
František ŠEBEK, Arnošt z Pardubic, Pardubice-Kłodzko 2005.
Český projektant a stavitel železničních drah. Po zkušenostech z Anglie a Ruska vytvořil trať mezi Prahou a Olomoucí, která byla slavnostně otevřena v roce 1845 (a dodnes se po ní jezdí…).
Literatura:
Antonín EDERER, Jan Perner, Praha 1946.
Jan HONS, U kolébky železných drah. Život a dílo Jana Pernera, Praha 1954, 1956 (2. vydání).
Robert SAK, Poslední rok ze života Jana Pernera (1815–1845), Východočeský sborník historický, 5/1996, s. 99–103.
Jeden z nejvýznamnějších českých (resp. moravských) šlechticů, politiků a hospodářů jagellonské doby. Stál u zrodu „zlatého věku“ Pardubic v 16. století, výrazně zasáhl do tváře české krajiny na přelomu 15. a 16. století.
Literatura:
Josef MACEK, Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526), II, Šlechta, Praha 1994, 2001 (2. vydání).
Petr VOREL, Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy, Praha 1999, 2012 (2. vydání).
Petr VOREL (ed.), Pernštejnové v českých dějinách, Pardubice 1995.
Vynálezce česko-německého původu, pocházel z Chrudimi, ale většinu svého života prožil v jižních částech rakouského mocnářství. Vystudoval lesnickou akademii a také jako lesník pracoval, známe ho však zejména jako konstruktéra lodního šroubu.
Literatura:
Václav GUTWIRTH, Vynálezce Josef Ressel, Praha 1943.
Miroslav HUBERT, Parník Civetta a lodní šroub Josefa Ressla, Praha-Děčín 2007.
Jiří CHARVÁT – Pavel KOBETIČ, Josef Ressel a Chrudim, Chrudim 1986.
Dva sedláci z Rybitví u Pardubic, František a Václav. Díky jejich spolupráci – a především Františkovým přičiněním – se jim podařilo vynálezem ruchadla ulehčit práci zemědělcům.
Literatura:
Josef JUNGWIRTH, Ruchadlo – vynález bratranců Veverkových, Pardubice 1964.
František Vratislav SOVA, Vynálezci ruchadla, Pardubice 1883.
František ŠEBEK, Bratranci Veverkové a jejich vynález ruchadla,
https://rybitvi.cz/bratranci-veverkove-a-jejich-vynalez-ruchadla
Copyright © 2020 - 2024, motioneyestudio.com